a je poměrně složité očekávat, že nám skutečnou historii nebo současnost vysvětlí specialisté. Ať už politologové nebo historici. Je to tím, že studium určitého oboru je podřízeno vstřebávání velkého objemu dat, ze kterých se pak mozek snaží vytěžit to, čemu se říká všeobecný přehled a ten je zase podroben názoru svého původce. Vzniká tak dosti upjatý obraz, který se spíše bojí chyb, než aby přinášel světlo do temných zákoutí. 

Přirozeně že existují komnaty, kam si většina vědců nedovolí vůbec vstoupit, protože by tím bylo ohroženo jejich renomé a ztráta pověsti v této oblasti se rovná profesní sebevraždě. Bohužel to také znamená, že jsou nuceni doširoka obcházet hlavní hybnou sílu reality, kterou nazýváme lidský duch. Ve vesmíru existují určité zákonitosti. My lidé o nich většinou víme, ale jen některé z nich dokážeme vědecky zdůvodnit. Velmi často jsme díky své nevědomosti o pozadí událostí, pouze účastníci hry zvané život a většinu z nich tak pouštíme po proudu s oním všezahrnujícím pojmem osud. Ale ne vždy je to správné a někdy se vzdáváme své schopnosti myslet velmi lacino. Tím se však z role tvůrce posouváme do role pověstné ovce, jejíž osud je v rukách pastevců. Ať už chceme nebo ne, musíme připustit, že realita kolem nás není jen soubor fyzikálních zákonitostí a že do ní vstupují vlivy, které onen přímý směr dějů vybočují a činí je stejnou měrou nepředvídatelné jako i záhadné. Můžeme říci: ano, jistě, jestliže do hry vstupuje mysl a vědomí, lze předpokládat, že dokáže průběh děje ovlivnit vůlí. Ale nemůžeme s jistotou tvrdit, že nositelem myšlenky a vědomí je pouze člověk. Potom tedy, připustíme-li, že vesmír je mnohaúrovňový prostor, začne se nám mírně vyjasňovat, protože je přípustné, že za tím, co je viditelné a hmatatelné, existuje vyšší moc, která děj směřuje v souladu se svým záměrem. Přirozeně že nemusí průběh reality ovlivňovat přímo. Může zpoza plátna pouze nastavit parametry, kterým bude realita podléhat. Tedy založit zcela konkrétní strukturu toho, čemu říkáme zákon a zákonitosti. A právě tady se nám celé divadlo začíná vynořovat ze tmy, protože nahlížíme nejen na pravděpodobný proces utváření, ale skrze něj i na to, čemu říkáme velké a malé cykly, které představují určitý soubor zákonitostí platných v oblasti, kterou svět nás všech prochází. V tomto případě se více než jinde potvrzuje, že pohyb přináší změnu. Z řečeného lze odvodit, že obraz před našima očima nemá pevný základ a jeho definice se v různých oblastech může značně lišit. A to vše přesto, že vjem samotný se zdá být neměnným. Přesto i proti této zdánlivé neměnnosti docházíme k důležitému poznání, které říká, že neměnnost reality je pouze zdánlivá a může tak v nás lidech vyvolávat zcela odlišné reakce. Díky tomu pak dochází ve společnosti nejen k změnám spojeným s evolucí, ale stejnou měrou ke změnám, které si vyžádá vnější vliv. Pokud se pak podíváme na to, co nazýváme lidský duch, spatříme soubor určitých vlastností, které lze rozdělit do dvou kategorií. Ta první přímo navazuje na vnější realitu, a protože jsou vyžadovány, jsou plně aktivní. Druhá oblast v realitě nemá odezvu a nachází se v latentním, spícím stavu. Sice existují, ale na úrovni myšlení o nich nemusíme vůbec vědět. Změny, které ve světě kolem nás probíhají pak způsobují, že se v určité epoše naší existence naše vlastnosti neustále přesouvají ze aktivního do latentního stavu a naopak. Ale není to jen vnější vliv, který to způsobuje. Mnohdy jsme nevědomky strůjci tohoto procesu sami. Je to jedna z nejvíce přehlížených skutečností, ale opět se navrátíme ke slovům: akce způsobuje reakci. Pokud lidstvo naženete do silně stresové situace, můžete si být jistí, že se v průběhu času bude množit počet lidí působících proti tomuto směru. Pokud vyvoláte silné zlo, aktivujete v lidech silnou aktivitu směrem k dobru. Na první pohled se může zdát, že svět kolem nás zešílel, ale je nesporným faktem, že mocní svou nevědomostí otevírají přímou cestu do budoucnosti. K tomu je dobré říci, že se přes ony důležité milníky historie nikdy nedostanou všichni a dost často slouží mnoho smutných existencí pouze jako kompars, který má způsobit nárůst určité energie. Toho jsme v současném světě svědky, a čím více se bude určitá skupina lidí snažit tento proces zvrátit, tím více mu napomohou, už proto, že stále více v lidech probouzí spící vlastnosti. Nepotrvá dlouho a opět se na scéně objeví takové vlastnosti jako je odvaha, čest, morálnost, pravdomluvnost apod. Vše to, co se právě současná garnitura snaží ve společnosti udusit. Máte pravdu, budoucnost světa nemůže být špatná. Na to je Stvořitel příliš silný hráč. Eri